Ruská

Ruská modrá patří do skupiny krátkosrstých koček.
Hlava má tvar krátkého klínu, ale nesmí být příliš dlouhá. Lebka je dlouhá a plochá, z profilu tvoří čelo s nosem konvexní úhel ve výši obočí. Nos a čelo jsou rovné. Dvorce hmatových chlupů jsou značně zdůrazněné. Brada je výrazná. Uši jsou velké a dost zašpičatělé, široké v nasazení a k lebce postavené kolmo. Jejich kůže je tenká a průsvitná, vnitřní strana ucha je velmi málo osrstěná. Oči jsou velké, ve tvaru mandle, posazené daleko od sebe, živě zelené barvy. Hlava je posazena na dlouhém, rovném krku.
Tělo je dlouhé, se středně silnou kostrou. Má však graciézní vzrůst a celkově je velice elegantní. Nesmí vypadat hrubě, nebo naopak velmi jemně.
Končetiny jsou jemně tvarované, vysoké, s malými oválnými tlapkami.
Ocas je dost dlouhý, vybíhající do špičky.
Srst je krátká a hustá, velmi jemná, plyšovitě odstávající od těla, měkká a hedvábná. Ruská modrá kočka má dvojitou srst, texturou i vzhledem značně odlišnou od srsti ostatních plemen. Barva srsti je modrošedá, jednotná a čistá, se zřetelným stříbřitým třpytem. Středně modrošedé barvě se stříbřitým třpytem se dává přednost.
Nosní zrcátko je modrošedé, polštářky tlapek jsou tmavě levandulové.
Toto plemeno po druhé světové válce málem zaniklo. K vyšlechtění původního typu byla v 60. letech ve Velké Británii použita i jiná plemena. Kromě Velké Británie se špičkové ruské kočky chovají i ve Švédsku a v USA. K evropské špičce patří i český chov. FIFe uznává jedinou barevnou varietu - jednobarevnou modrou. Jiné světové organizace uznávají ruskou kočku i v barvě bílé a černé.